Jak unést kameru

Když jsem se rozhodla pro profesi kameramanky, nikdy mě nenapadlo hodnotit, zda takovou práci zvládnu, jestli nejsem příliš drobná, zda se snesu s mužským kolektivem, nebo jestli kamera není těžká a to jak fyzicky, tak psychicky. Vášnivě jsem zahořela a s jistými výkyvy již 17 let hořím. Kamera je pro mě, kromě jiného, i řemeslo, které je potřeba neustále trénovat, ať se již jedná opět o rámec fyzický nebo vzdělávací. Často si v duchu říkám, že jistou podobností může být mistr ve sklárně. Tím se skláři také nestávají přes noc. Je tedy nutné vydržet a poctivě pracovat. Problém však nastává v momentě, kdy jste ženou a bojujete s předsudky. S těmi často nepohnete a navazují na mé vlastní zkušenosti s tím, že to, jakou práci mít budete, nezáleží až tak na vás, ale na ochotě ostatních přijmout skutečnost, že kameru jako žena „unesete“. Ocitáte se tedy ve vleku cizích nejistot. Nerada beru život příliš vážně a tak se v odlehčeném duchu bude ubírat i naše debata o tom, kolik vlastně kamera „váží“ a jak její váha může v průběhu let značně kolísat.