10 ● OSTRAVA KAMERA OKO ODHALUJE 6 SNÍMKŮ OFICIÁLNÍHO VÝBĚRU

Soutěžní filmy jsou nedílnou součástí festivalu již od jeho počátku. V letošním roce se mohou diváci těšit na výrazné snímky, z  nichž některé rezonovaly také na elitních evropských festivalech.

Azougue Nazaré

Brazilský film, který letos vyhrál sekci Bright Future na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu. Debut režiséra Tiaga Meloa dramatizuje konflikt mezi tradičním evangelickým světem a prostředím rituálních karnevalových oslav Maracatu. Obsazené postavy jsou převážně neherci reálně vycházející z tohoto prostředí. Film vznikl v brazilském státě Pernambuco, který se v dnešní době pyšní nejvyšší produkcí kvalitních filmů v celé Brazílii.

Toppen av ingenting (The Real Estate)

Agresivní a drzý švédský snímek autorské dvojice Axel Petersén a Måns Månsson. Sleduje  ženu v roli businesswoman a femme fatale očima dvou mužů. Byl nominován na cenu za nejlepší režii na Berlinale 2018. Ocenění nakonec nezískal, v kategorii obskurní černá komedie ale rozhodně vítězí. Průkazným materiálem může být například fakt, že ve filmu kromě protagonistky vystupují především postavy neherců ze skutečného prostředí stockholmského trhu s nemovitostmi.

Les Quatre Sœurs (Four Sisters)

Čtyřdílná dokumentární série letos zesnulého Claudeho Lanzmanna, původně určená pro televizní produkci, odhaluje osudy čtyř žen-bojovnic v celkové stopáži 274 minut. Pro festival tento titul vybral Arnaud Desplechin, s komentářem, že jde o tu nejsilnější kinematografii, jakou viděl za poslední rok. Již ve filmu Shoah Lanzmann přesvědčil svět o svém mistrovském vnímání detailu, tento um je přítomen i v díle aktuálním. Nejedná se totiž ani tak o nové dílo, jako o novou střihovou skladbu původních záběrů natočených při tvorbě filmu Šoa v 70. letech. Zajímavostí je, že jedna ze zpovídaných žen, Ruth Elias, je ostravská rodačka

Fotbal Infinit (Infinite Football)

Enfant terrible festivalu. Jednoduchý, takzvaně na koleni udělaný a tak trochu bláznivý rumunský film, jehož kameramanem je Tudor Mircea, člen poroty Ostrava Kamera Oko 2015. Film netradičním dokumentárním způsobem pojednává o strachu ze zranění ve světě fotbalu. Zpovídaným protagonistou je Laurențiu Ginghină, který byl v 80. letech zraněn při fotbale a jeho zlomená noha se nikdy zcela nevyléčila. Spíše než smutku však podlehl obsesi vytvářet teorie, ve kterých rozebírá hru dopodrobna. Snaží se vytvořit revoluční strategie, které by zabránily fotbalovým zraněním.

Monsieur (Sir)

První hraný film indické režisérky Roheny Gera, který byl promítán v rámci programu Týdne kritiky v Cannes. Milostný příběh vycházející z kořenů sentimentality indického filmu, přese všechno důstojně a důsledně vykreslující postavu hlavní hrdinky a její ženskou sílu. Příběh je zasazen do prostředí Bombaje, krásných scenérií města, které jakoby uzavíraly životy protagonistů do pozlacené klece daleko od odvrácené špíny ulic, zároveň jim ale dávají prostor pro nový růst.  

Tarde para morir joven (Too Late To Die Young)

Chilský film, který na festivalu v Locarnu obdržel cenu za režii, kterou má na svědomí Dominga Sotomayor. Snímek vykresluje střet krás a ideálů dospívání s chaotickým světem dospělých v období pádu diktatury Augusto Pinocheta roku 1990.