Údolí včel

Druhá polovina 13. století. Ovdovělý pán zemanské tvrze Vlkova se žení s mladičkou Lenorou. Jeho dvanáctiletý syn z prvního manželství Ondřej daruje své budoucí „matce“ košík, skrývající mezi bílými květy netopýry. Otec chlapce v záchvatu vzteku mrští proti zdi. Nad krvácejícím bezvládným tělem prosí Pannu Marii o uzdravení a slíbí Ondřeje dát do jejích služeb. Uzdravený Ondřej je odvezen na sever do hradu, kde sídlí mocný křižácký řád. Jeho členové se odříkají žen i jiných světských pokušení. Ondřejovým přítelem se stane Armin von Heide, asketa a fanatik, který odříkání až masochisticky přehání. Plynou léta a z Ondřeje se stal dospělý muž. V době půstu uprchne z hradu řádový rytíř Rotgier a Armin ho s dalšími muži pronásleduje. Ondřej uprchlíka náhodou potká a chvatný hovor i v něm zažehne touhu po svobodě. Přestože je polapený Rotgier usmrcen smečkou psů, Ondřej také uprchne. Dojede až na Vlkov, kde žije ovdovělá Lenora. Oba mladí lidé se sblíží a rozhodnou se uzavřít sňatek. Armin, který je Ondřejovi v patách, slídí po okolí tvrze a v den svatby do ní vstoupí. Lenora nechce odhánět hosta a dokonce ho přátelsky políbí. Fanatický muž vnikne večer do její ložnice a podřízne jí hrdlo. Ondřej ho nechá za to rozsápat psy a sám se kajícně vrací na sever do sídla řádu.