KURÁTORSKÝ VÝBĚR DAVIDA FESLA
Neuroplasticita
Rostoucí počet výzkumných publikací potvrzuje pozoruhodnou schopnost mozku reorganizovat se v reakci na různé smyslové zážitky. Kurátorovaný výběr, jež jsem doporučil pro tento ročník festivalu, proto klade důraz na přítomnost fyzického těla v prostoru kinosálu a možnost jeho smyslového prožitku.
V momentě, kdy návštěvník otevře programovou brožuru a začne vybírat, ke které události upře pozornost, účastní se dost složitého procesu. Musí se rozhodnout, zda zohlední výčet ocenění, povědomá jména tvůrců, přitažlivost obrazového a textového doprovodu nebo kombinaci všeho. Vezme do ruky propisku a začne kroužkovat. Legrace končí, když se modrá kružnice zeptá, nakolik byla jeho volba opravdu svobodná.
Metoda svobodné vůle, která se odehrává narozdíl od našeptávání (sugesce) pouze na úrovni vědomí, využívá potenciál mysli proměnit vlastní mozek, tedy sebe sama. Vychází ze zjištění, že mozek je plastický, dokáže se měnit, učit a zapomenout, zranit nebo uzdravit několikrát v průběhu dětství i dospělého života. Pozitivních neuronových změn lze kromě podávání psychotropních látek jako LSD, psilocybin, nebo ketamin docílit jediným dosud známým neinvazivním prostředkem – opakováním specifických myšlenek, tedy učením.
Návštěvníci s sebou do sálu přinášejí hmotu (vibraci) s vlastní pamětí, ale také protichůdné emoce, které jsou dočasné. Například na cestě promoknou, jsou uvaděčem ztrestáni za pozdní příchod, jejich místo se nachází uprostřed přeplněného sálu… Negativní pocity způsobené externími faktory lze potlačit další neuroplastickou metodou, jež se využívá ke stabilizaci šokovaného limbického systému – upřením pozornosti na něco jiného: erotickou vzpomínku, tvar ušního boltce souseda, film.
Tato selekce je ozvěnou pracovního semináře Neuroplasticita, který se konal v rámci sympozia Potomci hub.
David Fesl
V momentě, kdy návštěvník otevře programovou brožuru a začne vybírat, ke které události upře pozornost, účastní se dost složitého procesu. Musí se rozhodnout, zda zohlední výčet ocenění, povědomá jména tvůrců, přitažlivost obrazového a textového doprovodu nebo kombinaci všeho. Vezme do ruky propisku a začne kroužkovat. Legrace končí, když se modrá kružnice zeptá, nakolik byla jeho volba opravdu svobodná.
Metoda svobodné vůle, která se odehrává narozdíl od našeptávání (sugesce) pouze na úrovni vědomí, využívá potenciál mysli proměnit vlastní mozek, tedy sebe sama. Vychází ze zjištění, že mozek je plastický, dokáže se měnit, učit a zapomenout, zranit nebo uzdravit několikrát v průběhu dětství i dospělého života. Pozitivních neuronových změn lze kromě podávání psychotropních látek jako LSD, psilocybin, nebo ketamin docílit jediným dosud známým neinvazivním prostředkem – opakováním specifických myšlenek, tedy učením.
Návštěvníci s sebou do sálu přinášejí hmotu (vibraci) s vlastní pamětí, ale také protichůdné emoce, které jsou dočasné. Například na cestě promoknou, jsou uvaděčem ztrestáni za pozdní příchod, jejich místo se nachází uprostřed přeplněného sálu… Negativní pocity způsobené externími faktory lze potlačit další neuroplastickou metodou, jež se využívá ke stabilizaci šokovaného limbického systému – upřením pozornosti na něco jiného: erotickou vzpomínku, tvar ušního boltce souseda, film.
Tato selekce je ozvěnou pracovního semináře Neuroplasticita, který se konal v rámci sympozia Potomci hub.
David Fesl
