Ženy za kamerou

Filmový průmysl je ve velké míře založen na freelancingu a sociálních kontaktech. Nepravidelná a příliš dlouhá pracovní doba spolu s nestabilními a mnohdy netransparentními pracovními podmínkami vede u mnoha lidí k vyhoření a dalším zdravotním problémům, někdy dokonce k myšlenkám o změně oboru. Neudržitelné pracovní prostředí pak dopadá především na ženy a další minority. Pozice žen kameramanek je pak obzvláště nejistá. Zastoupení žen v kinematografii je stále velmi nízké a v porovnání hlavních profesí (režie, scénář, herecké obsazení, produkce, kamera) je podíl kameramanek zdaleka nejnižší. Jak těžké je se prosadit v této tradičně “mužské” disciplíně a bojovat s předsudky? A jak náročné je pro kameramanky skloubit náročný pracovní provoz s dalšími životními rolemi? Hostky debaty se podělí o své zkušenosti z oboru, rozeberou, jak fungují a pomáhají iniciativy podporující ženy kameramanky a dostanou se i k porovnání s dalšími mediálními průmysly.
Moderátorka: festivalová dramaturgyně
Louise Højgaard Johansen
Hostky: kameramanka Catherine Goldschmidt, novinářka Linda Bartošová,
kameramanka Helena Fikerová
Kameramanka Rachel Morrison, která se stala první ženou nominovanou na Oscara za nejlepší kameru, foto: Logan White